Arizace české kinematografie
Saved in:
| Main Author | |
|---|---|
| Format | Electronic Book |
| Language | Czech |
| Published |
Karolinum
2003
|
| Edition | 1. elektronické vydání |
| Subjects | |
| Online Access | Dostupné v BOOKPORT po přihlášení pomocí eduID |
| ISBN | 80-246-0619-4 978-80-246-2703-8 |
| Physical Description | 1 online zdroj (155 stran) |
Cover
| LEADER | 00000nam a2200000 i 4500 | ||
|---|---|---|---|
| 001 | bkp533738569 | ||
| 003 | CZ-prgp | ||
| 005 | 20191001132844.0 | ||
| 006 | m-----o--d-------- | ||
| 007 | cr cn | ||
| 008 | 191001s2003 xr 000 0 cze | ||
| 020 | |a 80-246-0619-4 |c 180 Kč |q (print) | ||
| 020 | |a 978-80-246-2703-8 |c 110 Kč |q (online ; pdf) | ||
| 040 | |a Grada |b cze |e rda | ||
| 100 | 1 | |a Bednařík, Petr | |
| 245 | 1 | 0 | |a Arizace české kinematografie |c Petr Bednařík |
| 250 | |a 1. elektronické vydání | ||
| 264 | 1 | |b Karolinum |c 2003 | |
| 300 | |a 1 online zdroj (155 stran) | ||
| 336 | |a text |b txt |2 rdacontent | ||
| 337 | |a počítač |b c |2 rdamedia | ||
| 338 | |a online zdroj |b cr |2 rdacarrier | ||
| 520 | 3 | |a Předkládaný text se věnuje tématu arizace české kinematografie, které nebylo doposud samostatně zpracováno. Hlavní pozornost je soustředěna na období let 1938-1942. Samotný proces arizace začal až po vzniku Protektorátu Čechy a Morava, přesto se úvod textu zabývá již pomnichovskou druhou republikou (říjen 1938 - březen 1942). Jedním ze znaků tohoto období byla i vlna antisemitismu. V Československu byla ve velké míře spojena s úsilím zničit židovskou konkurenci v nejrůznějších oblastech podnikání. Tato vlna se nevyhnula ani oblasti kinematografie. Konkrétní projevy antisemitismu, názory a hlavní představitelé jsou zaznamenány v úvodní kapitole. Další části práce jsou již zaměřeny přímo na období Protektorátu Čechy a Morava. Kapitola 2 se zabývá změnami, které v oblasti kinematografie proběhly v prvním roce existence protektorátu a byly nějakým způsobem spojeny s židovskou problematikou. Kapitola 3 je věnována otázce filmových ateliérů. Podrobně se zabývá vývojem situace v barrandovských ateliérech, kde Němci využili v létě 1939 arizace k dosazení nuceného správce, který mohl vyvíjet nátlak na akcionáře firmy A-B Barrandov. Kapitola 4 se zabývá arizací filmových společností a kin. Kapitola 5 přináší profily hlavních německých arizátorů, kteří jako dosazení správci nebo jako úředníci Úřadu říšského protektora arizaci přímo prováděli. Je zachycen vývoj jejich kariéry a jejich činnost na území protektorátu. Jako Apendix jsou připojeny dvě podkapitoly. Jedna se zabývá filmy s antisemitskými prvky, které byly natáčeny v protektorátu. Druhá podkapitola zaznamenává poválečný vývoj causy firmy Elektafilm, kterou její majitel Josef Auerbach chtěl obnovit, ale úřady mu to neumožnily. V příloze jsou v německém jazyce uvedeny edice některých dokumentů k tematice arizace české kinematografie. Práce je doplněna přehledem židovských podnikatelů a tvůrců, kteří v české kinematografii působili do vzniku Protektorátu Čechy a Morava. | |
| 650 | 0 | 4 | |a Dějiny |
| 856 | 4 | 0 | |u https://www.bookport.cz/AccountSaml/SignIn/?idp=https://shibboleth.utb.cz/idp/shibboleth&returnUrl=/kniha/arizace-ceske-kinematografie-5478/ |y Dostupné v BOOKPORT po přihlášení pomocí eduID |