K hříchu i k modlitbě Žena devatenáctého století

Saved in:
Bibliographic Details
Main Author Lenderová, Milena
Format Electronic Book
LanguageCzech
Published Karolinum 2016
Edition1. elektronické vydání
Subjects
Online AccessDostupné v BOOKPORT po přihlášení pomocí eduID
ISBN978-80-246-3540-8
978-80-246-3541-5
978-80-246-4167-6
Physical Description1 online zdroj (352 stran)

Cover

LEADER 00000nam a2200000 i 4500
001 bkp508602684
003 CZ-prgp
005 20191002093249.0
006 m-----o--d--------
007 cr cn
008 191002s2016 xr 000 0 cze
020 |a 978-80-246-3540-8  |c 390 Kč  |q (print) 
020 |a 978-80-246-3541-5  |c 270 Kč  |q (online ; pdf) 
020 |a 978-80-246-4167-6  |c 270 Kč  |q (online ; epub) 
040 |a Grada  |b cze  |e rda 
100 1 |a Lenderová, Milena 
245 1 0 |a K hříchu i k modlitbě  |b Žena devatenáctého století  |c Milena Lenderová 
250 |a 1. elektronické vydání 
264 1 |b Karolinum  |c 2016 
300 |a 1 online zdroj (352 stran) 
336 |a text  |b txt  |2 rdacontent 
337 |a počítač  |b c  |2 rdamedia 
338 |a online zdroj  |b cr  |2 rdacarrier 
520 3 |a Monografie Mileny Lenderové zachycuje postavení žen, zvláště ze středního městského stavu, v českých zemích v "dlouhém" 19. století. Přihlíží k vývoji střední a zčásti západní Evropy; využívá pramenných podkladů, opírá se o osobní deníky, korespondenci, memoáry, ženský tisk a autentickou odbornou literaturu lékařskou, filozofickou, pedagogickou, právnickou. Vychází i z dobových feministických textů a obrazových materiálů. Primárním cílem bylo sledovat běh života ženy v jeho cyklech - dětství, dospívání, manželství, mateřství - a závazného modelu feminity pěstovaného zejména ve středních společenských vrstvách. Pozornost je věnována postavení ženy v domácnosti, její hygieně a oblékání, ale také dívčímu vzdělávání včetně úsilí o získání přístupu k středoškolskému (1870 vznikl státní dívčí učitelský ústav, 1890 soukromé dívčí gymnázium Minerva) a univerzitnímu vzdělání (nejdříve se dívkám otevřela filozofická, pak lékařská fakulta pražské univerzity) a průniku žen na pracovní trh; obojí je fenoménem až samého sklonku století. Samostatná kapitola připomíná vztah žen k umění - náleží spisovatelkám, malířkám a divadelním umělkyním. Po celé 19. století usilovaly první feministky (Karolina Světlá, Žofie Podlipská, Eliška Krásnohorská, Teréza Nováková a další) o právo žen na slušné zacházení, soukromí, vzdělání, vlastní profesi, ekonomickou nezávislost. To vše jim doposud většina mužů upírala, zesměšňovala novinářky, spisovatelky a obecně ženy, které ženskou emancipaci prosazovaly. Někteří muži - například Vojtěch Náprstek či T. G. Masaryk - jejich snahy naopak podporovali. Drtivá většina žen ovšem považovala za smysl života uzavřít manželství, pečovat o domácnost, manžela a děti; úsilí prvních feministek a jejich zastánců příliš nechápaly a nesouhlasily s ním. Vzdělaných žen a žen materiálně nezávislých však zvolna přibývalo: samostatných živnostnic i učitelek, úřednic, vychovatelek, ba i prvních lékařek, malířek, spisovatelek, novinářek... Zpočátku často rezignovaly na mateřství; lékařky zůstávaly svobodné dobrovolně, pro učitelky v Rakousku-Uhersku vyplýval takovýto celibát ze zákona. Zrušilo ho až Národní shromáždění mladé Československé republiky v roce 1919. Totéž Národní shromáždění pak dalo ženám rovnost a ničím nezpochybnitelné volební právo.  
650 0 4 |a Dějiny 
856 4 0 |u https://www.bookport.cz/AccountSaml/SignIn/?idp=https://shibboleth.utb.cz/idp/shibboleth&returnUrl=/kniha/k-hrichu-i-k-modlitbe-5731/  |y Dostupné v BOOKPORT po přihlášení pomocí eduID