Preparation and properties of materials for intelligent systems = Příprava a vlastnosti materiálů pro inteligentní systémy : doctoral thesis

Materiály schopné reagovat na vnější stimul, které se někdy nazývají jako inteligentní systémy, vzbuzují velký zájem díky svým unikátním a řiditelným vlastnostem. Jako vnější stimul slouží zejména pH, světlo, elektrické či magnetické pole. Inteligentní systémy, které mění své fyzikální vlastnosti v...

Full description

Saved in:
Bibliographic Details
Main Author: Plachý, Tomáš, 1973- (Dissertant)
Other Authors: Pavlínek, Vladimír, 1971- (Thesis advisor)
Format: Manuscript
Language: English
Subjects:
inteligentní materiály
elektroreologické kapaliny
smart materials
electrorheological fluids
doktorské disertace
higher doctoral dissertations
Physical Description: (různé stránkování) : ilustrace ; 25 cm

Cover

LEADER 04932ntm a2200493 i 4500
001 87256
003 CZ ZlUTB
005 20240830160146.0
007 ta
008 160912s2016 xr a f m 000 0 eng
040 |a ZLD002  |b cze  |e rda 
041 0 |a eng  |b cze  |b eng 
072 7 |a 620.1/.2  |x Nauka o materiálu  |2 Konspekt  |9 19 
080 |a 620.2:004.89  |2 MRF 
080 |a 532.135:537.212:544.275  |2 MRF 
080 |a (043.3)378.245  |2 MRF 
100 1 |a Plachý, Tomáš,  |d 1973-  |7 ntka173710  |4 dis 
245 1 0 |a Preparation and properties of materials for intelligent systems =  |b Příprava a vlastnosti materiálů pro inteligentní systémy : doctoral thesis /  |c author Tomáš Plachý ; supervisor Vladimír Pavlínek 
246 3 1 |a Příprava a vlastnosti materiálů pro inteligentní systémy 
264 0 |c 2016 
300 |a (různé stránkování) :  |b ilustrace ;  |c 25 cm 
336 |a text  |b txt  |2 rdacontent 
337 |a bez média  |b n  |2 rdamedia 
338 |a svazek  |b nc  |2 rdacarrier 
500 |a "Degree programme: Chemistry and materials technology, degree course: Technology of macromolecular compounds" 
502 |a Disertace (PhD.)--Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta technologická, 2016 
504 |a Obsahuje bibliografické odkazy 
520 2 |a Materiály schopné reagovat na vnější stimul, které se někdy nazývají jako inteligentní systémy, vzbuzují velký zájem díky svým unikátním a řiditelným vlastnostem. Jako vnější stimul slouží zejména pH, světlo, elektrické či magnetické pole. Inteligentní systémy, které mění své fyzikální vlastnosti v reakci na aplikování vnějšího elektrického či magnetického pole se nazývají inteligentní kapaliny. Nejdříve byly roku 1948 objeveny elektroreologické kapaliny, kdy Winslow pozoroval formování fibrilárních struktur elektricky polarizovaných částic v kapalném médiu [1]. Ve stejném roce Rabinow pozoroval obdobný fenomén s magnetickými částicemi, na jehož základě vynalezl magnetickou spojku [2], kde jako médium byla používána právě magnetoreologická suspenze. Od svého objevu jsou inteligentní kapaliny předmětem intenzivního výzkumu v mnoha výzkumných skupinách. V případě elektroreologických kapalin je možné kontrolovat jejich reologické parametry pomocí aplikování externího fyzikálního pole. Tato schopnost vychází z vytváření vnitřních řetízkovitých struktur v těchto kapalinách díky interakci mezi dipóly dispergovaných částic, čímž se kapaliny přestávají chovat jako newtonské, a začnou naopak vykazovat binghamské tokové vlastnosti. 
520 2 |a Tyto kapaliny tedy mohou přecházet mezi kapalným a "pseudopevným" stavem. Po odstranění vnějšího fyzikálního pole lze vnitřní vytvořené struktury lehce rozbít, což podmiňuje možnost řízení reologických parametrů celého systému. Takové chování je žádoucí v řadě průmyslových odvětví, zejména v hydraulice a robotice, kde jsou tyto kapaliny využívány jako tlumiče, regulátory vibrací nebo jako kapalné médium ve spojkách a ventilech. Elektroreologické kapaliny jsou většinou dvousložkové systémy sestávající z elektricky polarizovatelných částic dispergovaných v nevodivém kapalném médiu. Používané částice lze rozdělit do dvou základních skupin - organické a anorganické. V poslední době je pozornost upínána k částicím karbonizovaných materiálů. Materiály obsahující uhlík jsou vystaveny vysokým teplotám v inertní atmosféře, čímž jsou převedeny na částice s uhlíkovou strukturou obsahující heteroatomy (nejčastěji dusík). Tyto částice poté vykazují výhodné elektrické a dielektrické vlastnosti a jeví se proto jako vhodný materiál pro elektroreologické kapaliny. Jinými nedávno představenými materiály v oblasti elektroreologie jsou oligomery vodivých polymerů. Pomocí dopování, které určuje jejich vodivost, je možné připravit materiály s přesně požadovanými vlastnostmi pro elektroreologické kapaliny. 
546 |a Anglické a české resumé 
650 0 7 |a inteligentní materiály  |7 ph698667  |2 czenas 
650 0 7 |a elektroreologické kapaliny  |7 ph933801  |2 czenas 
650 0 9 |a smart materials  |2 eczenas 
650 0 9 |a electrorheological fluids  |2 eczenas 
655 7 |a doktorské disertace  |7 fd186751  |2 czenas 
655 9 |a higher doctoral dissertations  |2 eczenas 
700 1 |a Pavlínek, Vladimír,  |d 1971-  |7 mzk2003208405  |4 ths 
710 2 |a Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.  |b Technologická fakulta  |7 kn20010709223  |4 dgg 
856 4 1 |u http://hdl.handle.net/10563/39324  |y Online 
910 |a ZLD002 
992 |a BK  |c vs 
999 |c 87256  |d 87256 
993 |x NEPOSILAT  |y VSKP 
952 |0 0  |1 0  |4 0  |6 KPLACHÝT  |7 0  |8 MANUS  |9 142671  |a UTBZL  |b UTBZL  |c 001  |d 2017-03-08  |o K/PLACHÝ,T.  |p 420010169538  |r 2019-08-26  |w 2019-08-26  |x N:povinný výtisk;  |y 12 

Similar Items